Náš příběh

K založení spolku PRO Terapie byl určitě důvod, který je součástí příběhu. Jmenuji se Zuzana Musilová a chci se s Vámi podělit o kousek mého příběhu. Pro Terapie se věnuje léčbě, studiu, osvětě zaměřené na trauma. Trauma je tedy také součástí příběhu.

Vlastní zkušenosti z minulosti mě motivovaly hledat odpovědi, abych porozuměla tomu PROČ se špatné věci dějí, proč se dějí dětem, proč ti, které máte nejvíce rádi, nejvíce ubližují. Hledala jsem nejen odpovědi, ale i způsob, jak to změnit a nepokračovat v tom, co jsem vnímala a cítila jako špatné. Díky tomu jsem se začala studovat východní nauky po celém světě a vystudovala psychologii na Univerzitě Palackého v Olomouci.

Studijní stáže jsem absolvovala v dětské léčebně ve Šternberku, v psychiatrické léčebně v Kroměříži u prof. Kratochvíla, v Bohnicích u Dr. Goldmana. Byla jsem dobrovolníkem a pracovala s pacienty na onkologickém oddělení v Motole, řadu let jsem jako dobrovolník spolupracovala s ROSOU, která pomáhá ženám a dětem zasaženým domácím a partnerským násilím.

Díky studiu v Sivananda Yoga jsem nejen získala certifikaci lektorky jógy, ale především kontakt na Dr. Bessela van der Kolka, předního světového odborníka na trauma, u něhož jsem studovala a dál rozvíjela pomoc a léčbu nabízenou dětem i dospělým s traumatem. Absolvovala jsem dále výcvik léčby traumatu u dětí a dospívajících a výcvik zaměřený na léčbu sebedestruktivního chování (řezání se, sebepoškozování, poruchy příjmu potravy, aj.).

Na studijní stáži v dětské léčebně ve Šternberku jsem si potvrdila, že i když je dětem nabídnutá pomoc a léčba, není dostatečná. Protože se z léčebny vrací do stejného prostředí, a to je znovu vrátí do předchozího stavu nebo do stavu ještě horšího. Po mnoha letech mě cesta přivedla do dalšího ústavu pro děti, dětského domova Pyšely, s nímž jsem spolupracovala jako dobrovolník od roku 2014 do roku 2019. Odtud již vedla přímá cesta ke vzniku Pro Terapie v roce 2018.

Vznik Pro Terapie

V roce 2014 jsem navštívila dětský domov Pyšely, abych nabídla dětem možnost cvičit jógu. Program se ujal od začátku a dětí v něm rychle přibývalo. Na začátku jsem měla upřímné nadšení a radost z jógy, kterou jsem chtěla zpřístupnit i dětem. Program byl zcela zdarma a po celé roky trval bez přerušení každý týden.

Během těchto let jsem s manželem podporovala děti i materiálně, nakupovali jsme dětem, co potřebovaly nejvíce: boty, bundy, spodní prádlo a ponožky, oblečení a potřeby do školy i na sportování, knihy, vitaminy. Platili jsme dětem volnočasové a sportovní aktivity, na které jsme je každý týden vozili. Nakupovali jsme mikulášské nadílky pro každé dítě v dětském domově, čokoládové odměny pro fotbalové turnaje, ale i vánoční nebo narozeninové dárky. Překvapení pro děti například bylo zjištění, že mají svátek. Když šel někdo do 1.třídy, koupili jsme nové oblečení, aby děti mohly vykročit do nové etapy v nových, slavnostních šatech.

Podařilo se mi vytvořit s dětmi výjimečný vztah a prostor, který jsme společně sdíleli každý týden. Díky tomu jsem si získala důvěru dětí, které se začaly svěřovat. Se svým příběhem, minulostí, zkušenostmi, strachy a hrůzami, ale i tím, co zažívaly v dětském domově. Pochopila jsem, že jóga je jenom začátek, a tak jsem vytvořila skupinový senzomotorický program založený na józe, ale obohacený o psychologii. Tím se volnočasová aktivita změnila v terapeutický program, který jsem v dětském domově navíc rozšířila o individuální terapie s dětmi.

Pracovala jsem s dětmi, které měly velké problémy, mnohdy nemluvily, nebo vydávaly pouze směsici křiku a vulgarismů, doplněnou agresivní nebo lascivní gestikulací. Pracovala jsem s dětmi, které nechtěli přijmout do základní školy, byly doporučené do speciální školy a dnes zvládají docházku do ZŠ zcela bez potíží a s dobrým prospěchem. Pracovala jsem s dětmi, které neznaly své rodiče, nebo je opustili či zemřeli. Dětmi, jejichž rodiče pro ně byly hrozbou a nebezpečím. Dětmi, jejichž rodiče procházeli ošklivým rozvodem. Dětmi, které zažívaly šikanu. Dětmi, které měly problém sami se sebou (sebepoškozování, útěky, deprese, poruchy příjmu potravy, atd.) i s lidmi kolem sebe. Pracovala jsem již s nejrůznějším typem dětí a zatím jsem měla štěstí, že jsem mohla všem pomoct. Ať už má spolupráce s dítětem trvala roky, nebo jen pár měsíců či dokonce jen minimum vzácných hodin.

Hlavní důvod založit spolek Pro Terapie byl rozšířit tuto možnost a zapojit více lidí i dětí, kterým by se mohlo pomoc. Zkušenosti mi potvrdili, že někdy stačí málo a můžete zachránit dítěti celý život. Nebo naopak neuděláte nic a sledujete, jak se budoucnost dítěte uzavírá do traumatického cyklu, z něhož nebude schopné se vysvobodit.

Zatím stále ještě nemám dostatečnou finanční kapacitu, proto je snaha Pro Terapie postavená na dobrovolnících. I kvůli tomu nemám možnost přijmout a vyškolit nové psychology. Psychologickou práci proto zajišťuji momentálně sama. Vedle toho udržuji i soukromou klientelu dospělých, protože trauma nekončí a nemizí v nenávratnu, ale zůstává s vámi po celý život. Když trauma neléčíte, následky se zhoršují. Naštěstí lze trauma léčit.

Práce Pro Terapie je navíc nesmírně psychicky náročná, zejména proto, že narážíte na byrokracii, zaběhnuté struktury v dětských domovech, jejich zažitých způsobech chodu i přístupu k dětem.

Vize Pro Terapie

V minulosti vznikaly sirotčince, z nich se vyvinuly dnešní dětské domovy. Hlavním úkolem bylo zajistit ubytování, jídlo, šatstvo, případně lékařskou péči. Tam bohužel většina ústavů pro děti zamrzlo. V moderní době je třeba posunout ústavní péči o potřebný krok dál. Tím je psychologická péče.

Nemá smysl odebírat děti z rodiny, pokud jim škodíte v ústavní péči a neumíte jim nabídnout potřebnou pomoc, která v dnešní době není pouze o hmotných věcech jako postel, oblečení, jídlo 5x denně, kolo nebo míč. Je nutné nabídnout dětem možnost vést lepší život. K tomu je nutné změnit péči o děti, nabídnout jim kvalitní stabilní vztah, individuální přístup, zájem, a ideálně lásku.

Práce s dětmi v dětských domovech je vyčerpávající. Množství lidí, dětí, křiku, hluku, ale také strachu, beznaděje, agrese, s nimiž se v dětských domovech denně setkáváte, je velké. Personál, který se o děti stará, je brzy vyčerpaný, otupělý, stereotypní. Setkala jsem se s vedením dětských domovů, které podporují a vyzdvihují nekvalitní péči o děti.

Příkladem může být „nejlepší vzor“ vychovatelky, která se mi sama svěřila se svým názorem na děti, o které pečovala: „násilí a zlo je v nich (dětech) zakořeněné a nelze žádným způsobem, nebo za žádných okolností změnit. S nimi (dětmi) jsou a budou vždycky jenom problémy. Práce s nimi (dětmi) je k ničemu, zbytečná.“

V jiném domově mi potvrdili zkušenost, že děti již dospělých bývalých svěřenců dětského domova se do ústavní péče často vrací. Děti, které vyrůstaly v dětském domově, nejsou připravené na život, mnohdy jsou předem odsouzené k nezdaru. Někteří sociální pracovníci mi z druhé strany potvrdili, že od těchto dětí se ani nečeká, že by uspěli, naopak se počítá s tím, že v životě neuspějí.

Vize je proto jednoduchá. Posunout péči o děti do nového tisíciletí, aby odpovídala tomu, co děti doopravdy potřebují. Zajistit dětem stabilitu, bezpečí, podporu, zájem, lásku. Nabídnout dětem příležitost postavit se na vlastní nohy a vést lepší život.

Vizí Pro Terapie je posunout péči o dítě z 20. do 21. století a transformovat ochranu dítěte. V uplynulém století se kladl důraz na detekci týraných dětí. Děti byly odebírané z dysfunkčního prostředí, bylo jim zajištěno ubytování, strava a základní materiální potřeby. V současné době je třeba zajistit dětem také psychologické bezpečí a péči o traumatizované děti rozšířit, zaměřit i na psychické týrání a zanedbávání. To znamená zajistit dětem psychologickou léčbu, protože více než 80 % dětí mladších 6 let, které byly odebrané z rodiny vykazuje výrazné vývojové problémy.

 

Chcete-li se připojit a myslíte si, že mi můžete pomoct tím, co umíte, ozvěte se mi. Napište mi na email: proterapie@proterapie.cz, protože během práce s klienty nemohu vyřizovat hovory.

Zcela jistě potřebuji vaši finanční podporu. Svým pravidelným finančním darem, mi pomůžete postupně rozšířit tým a realizovat potřebnou práci i vizi. Číslo účtu pro finanční dary: 286148894/0300

Děkuji Vám!

Mgr. Zuzana Musilová

Specialista na léčbu traumatu a traumatických poruch

Ředitelka Pro Terapie z.s.