Alexithymie

Alexithymie je jednoduše problém s emocemi, které člověk nedokáže popsat, pojmenovat, dokonce mu dělá problém emoce, pocity, nálady vnímat, a to jak u sebe tak u ostatních. Výsledkem je snížená vnímavost vůči sobě i druhým lidem, což ovlivní zejména blízké vztahy – partnerské, rodinné, přátelské, kolegiální.

Jiným problémem je řešení konfliktů, protože člověk s alexithymií si nedokáže uvědomit dopad svých slov, ale také skutků na ostatní. Blízcí lidé to mohou vnímat jako bezcitnost, tvrdost nebo bezohlednost. Člověk s alexithymií si však vůbec nemusí uvědomovat souvislosti a důsledky svého přístupu a jednání vůči druhým lidem.

Alexithymie označuje neschopnost vyjádřit své pocity, v podstatě:

    • člověk nerozumí vlastním pocitům,
    • nedokáže popsat, jak se cítí,
    • má potíže vnímat natož chápat pocity druhých lidí,
    • nevhodně reaguje na ostatní, což může být vnímáno jako nezájem, lhostejnost, necitelnost až bezohlednost.

Alexithymie však není mentální vada, psychická porucha ani onemocnění. Jde spíše o charakteristický znak osobnosti, které doslova chybí slova pro pocity.

Alexithymie a trauma

Mnoho traumatizovaných, ať dětí nebo dospělých, se potýká s problémem popsat, jak se cítí. Je to dáno tím, že nedokážou popsat své pocity, které spíše zaměňují za fyzické pocity. Alexithymie označuje stav, kdy např. vlivem traumatu došlo k utlumení až přerušení vnímání pocitů, které byly natolik silné, že ohrožovaly psychickou integritu-celistvost člověka.

Projevy alexithymie

Projevem alexithymie může být např.:

    • Když člověk zuří a přitom odmítá připustit, že by se zlobil.
    • Nebo člověk může plakat, ale přitom vůbec nevnímat vlastní smutek a pocit trápení.
    • Fyzický, tělesný problém, ale člověk nedokáže přesně popsat, co je problém.

V případě alexithymie nejde o popírání, člověk si opravdu neuvědomuje svůj emocionální stav.

Pokud však člověk nedokáže poznat, co se v něm odehrává, nedokáže vnímat ani vlastní potřeby. Výsledkem může být např.:

    • Přejídání, protože člověk nepozná, že je již sytý.
    • Nebo může dojít k prochladnutí, protože člověk nevnímá zimu.
    • Jiným dopadem může být vyčerpanost, protože člověk nedokáže vnímat únavu a nedokáže si dopřát dostatek spánku či odpočinku.
    • Bolest hlavy a migrény, protože nepozná, kdy je toho na něj už přespříliš nebo nedokáže odmítnout, ohradit se, říci Ne, Dost.
    • Astmatický záchvat, protože neví, jak jinak uniknout bezcitnosti či krutosti.

Problémem je, že alexithymie nedovolí zažívat ani příjemné pocity, jako např. potěšení, uspokojení, smyslnost, radost. Pocity jsou vnímané jako fyzické problémy. Člověk s alexithymií bude spíše věnovat pozornost bolesti (svalů, hlavy, kloubů, břicha, apod.), ztuhlosti, zažívacím potížím, namísto vlastních pocitů, které se za těmito symptomy skrývají.

Nicméně člověk s alexithymií může zažívat výbuchy zlosti nebo pláče. Přesto je pro něj v takové chvíli těžké nebo až nemožné popsat, jak se cítí.

Alexithymie zahrnuje:

    • Potíže poznat i uvědomit si své pocity, nálady a emocionální stav.
    • Potíže popsat i porozumět svým pocitům, náladám a emocionálním stavům.
    • Potíže rozumět pocitům a náladám druhých lidí.
    • Myšlení orientované směrem ven.
    • Orientace spíše na chladné, logické až robotické myšlenkové postupy.
    • Omezená představivost a fantazie.
    • Omezená intuice.
    • Neschopnost empatie.

Alexithymie zhoršuje kvalitu života a zejména blízkých vztahů. Vztahy jsou pak chladné, neosobní.

Cesta ke zlepšení

Jde o komplexní terapeutickou práci zaměřenou na:

1. Emocionální inteligence

Cesta ke zlepšení je naučit se poznat vztah mezi fyzickými, tělesnými pocity a emocemi, emocionálními pocity. Naučit se rozpoznávat pocity, nálady, emocionální stavy a vnímat, jak je člověk prožívá ve svém těle.

Nemusí jít nutně o nepříjemné situace.

Při práci s klienty používáme způsoby seznamování se s vlastními pocity příjemnější formou, s pomocí relaxace, zklidnění a uvolnění. Učíme se také sledovat pocity v těle i ovlivňovat změnu emocionálního stavu, který člověk zažívá, a to vědomě a vlastním úsilím.

K nepříjemným pocitům se snažíme dostat až v okamžiku, kdy je na to klient sám připraven, seznámen s bezpečným vnitřním útočištěm a má již ověřené způsoby, jak se zklidnit, uvolnit a obnovit pocit bezpečí.

2. Sociální dovednosti

Součástí terapie je také nácvik sociálních dovedností, rozvoj schopnosti empatie-vcítění se, rozvoj komunikačních dovedností, trénink řešení konfliktů a nedorozumění, apod.

 

Článek může být kopírován, citován nebo jinak použit pouze s uvedením autora a odkazem na zdroj.

Obrázek zdroj: www.shutterstock.com

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna.